Písmo říká, že je „jeden Pán, jedna víra, jeden křest“ (Efezským 4:5). Tato pasáž zdůrazňuje jednotu, která by měla existovat v těle Kristově, protože v nás přebývá„jeden Duch“ (verš 4). Ve 3. verši Pavel apeluje na skromnost, pokoru, trpělivost a lásku – všechny jsou potřebné k zachování jednoty. Podle 1 Korintským 2:10-13 Duch Svatý zná Boží věci (verš 11), které On zjevuje a učí (verš 13) ty, v kterých přebývá. Tato činnost Ducha Svatého se nazývá osvětlení.
V dokonalém světě by měl každý věřící svědomitě studovat Bibli (2 Timoteovi 2:15) v zbožné závislosti na osvětlení Duchem Svatým. Jak je jasně vidět, tohle není dokonalý svět. Ne každý, kdo má Ducha Svatého, toho Ducha Svatého i poslouchá. Jsou křesťané, kteří ho zarmucují (Efezským 4:30).
Zeptejte se kteréhokoli pedagoga – i ten nejlepší třídní učitel má neovladatelné studenty, kteří – jak se zdá – se protiví učení, bez ohledu na to, co ten učitel dělá. Takže jedním důvodem, proč různí lidé mají různé výklady Bible je, že někteří prostě neposlouchají Učitele – Ducha Svatého.
Následuje několik jiných důvodů značné rozdílnosti ve víře u těch, kdo učí Bibli.
Nevěra
Je fakt, že mnoho z těch, kteří tvrdí že jsou křesťané, se nikdy znovu nenarodili. Nosí štítek „křesťan“, ale nikdy u nich nebyla skutečná změna srdce. Mnozí, kteří dokonce nevěří, že Bible je pravda, si troufají ji učit. Tvrdí že mluví za Boha, a zatím žijí ve stavu nevěry. Většina falešných výkladů Písma pochází z těchto zdrojů.
Pro nevěřícího je nemožné správně vykládat Písmo. „Ale tělesný člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože musí být posuzovány duchovně“ (1 Korintským 2:14). Nespasený člověk nemůže pochopit biblické pravdy. Nemá osvětlení. I když je to pastor nebo teolog, nemá garanci spásy.
Příklad chaosu vytvořeného nevěrou nacházíme v Janovi 12:28-29. Ježíš se modlil k Otci říkajíc „Otče, oslav své jméno!“ Otec odpověděl z nebe slyšitelným hlasem, který všichni kolem slyšeli. Všimněte si však rozdílnost výkladu: A zástup, který tam stál a slyšel to, řekl: „Zahřmělo.“ Jiní říkali: „Mluvil k němu anděl.“ Všichni slyšeli to samé – srozumitelné sdělení z nebe – avšak každý slyšel to, co chtěl slyšet.
Nedostatek poctivého studia
Apoštol Petr varuje před těmi, kteří překrucují písmo. Jejich falešná učení přisuzuje z části jejich „nevědomosti“ (2 Petrova 3:16). Timoteovi je řečeno: „ Usiluj, aby ses mohl představit jako osvědčený před Bohem, dělník, který se nemá za co stydět a který správně vykládá slovo pravdy“ (2 Timoteovi 2:15). Není kratší cesta k správným biblickým výkladům; musíme studovat.
Špatná hermeneutika
Hodně chyb přišlo jednoduše pro selhání v použití správné hermeneutiky (vědy o interpretaci Písma). Vytržení verše z kontextu může způsobit velkou škodu ve významu verše. Ignorování širšího kontextu kapitoly a knihy, anebo selhání v pochopení historického / kulturního kontextu také vede k problémům.
Neznalost celého Božího Slova
Apollo byl vlivný a výmluvný kazatel, ale poznal jen Janův křest. Nevěděl o Ježíši a opatření spásy, takže jeho odkaz byl nekompletní. Akvila a Priscilla ho vzali k stranou a „vysvětlili mu Boží cestu ještě přesněji“ (Skutky 18:24-28). Potom kázal Apollos Ježíše Krista. Některé skupiny a jednotlivci dnes mají neúplné poselství, protože se zaměřují na určité pasáže a jiné vylučují. Selhávají v porovnání Písma s Písmem.
Sobectví a pýcha
Je smutné, že mnoho výkladů Bible je založeno na osobních předsudcích a oblíbených doktrínách autora. Někteří lidé vidí v podporování „nových perspektiv“ Písma možnost osobního povýšení. (Viz popis falešných učitelů v Judově epištole.)
Neschopnost dozrát
Když křesťané nedospívají, jak by měli, ovlivňuje to jejich zacházení s Božím Slovem. „Napájel jsem vás mlékem, ne hutným pokrmem, neboť jste ho ještě nemohli snést a ani dosud nemůžete, neboť jste dosud tělesní“ (1 Korintským 3:2-3). Nezralý křesťan není připraven pro „hutný pokrm“ Božího Slova. Poznamenejme, že důkazem tělesnosti křesťanů je rozdělení uvnitř církve (verš 4).
Přehnaný důraz na tradici
Některé církve prohlašují, že věří Bibli, ale jejich výklad je vždy filtrován tradicemi té které církve. Když se dostanou do konfliktu tradice a učení Bible, přednost se dává tradicím. Toto účinně popírá autoritu Slova a dává převahu církevnímu vedení.
V základech je Bible zcela jasná
Není nic nejednoznačného kolem Kristova božství, reality nebe a pekla, spásy z milosti skrze víru. V některých otázkách menšího významu je však učení Písma méně jasné, a to přirozeně vede k rozdílným interpretacím. Tak například nemáme přímý biblický příkaz upravující frekvenci přijímání nebo typ hudby. Čestní a upřímní křesťané mohou mít rozdílné výklady pasáží týkajících se těchto okrajových otázek.
Je důležité být dogmatický, kde je dogmatické Písmo a vyhýbat se být dogmatickým tam, kde není dogmatické ani Písmo.
Církve by měli usilovat o následování vzoru prvotní církve v Jeruzalémě: „a zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách“ (Skutky 2:42).
Jednota v prvotní církvi byla proto, že lidé byli pevní v doktríně apoštolů.
Ta jednota se do církve znovu vrátí, když se vrátíme k učení apoštolů a zřekneme se ostatních doktrín, módy a triků, které se vplížily do církve.
https://www.gotquestions.org/Cesky/